... a s daleko větším pocitem svobody a odpovědnosti
Koza na ledě
Znáte to ne? Bylo koze dobře, tak šla na led tancovat! Tak to jsem já. Koza na ledě. Dobrá práce, život, klid v rodině, dobří přátelé, dokonce sem tam i nějaké to hobby, a tak. Dobře mi bylo. Jen mi v práci začalo být ouzko. Najednou jsem nevěděla proč to dělám, na co je to dobré, necítila jsem se, nevěřila jsem tomu, jak to dělám. Na té cestě jsem někde ztratila sama sebe a taky vyhořela.
Už jsem se nedokázala vrátit zpět. Cítila jsem, že to chci jinak, po svém, svobodně a přeci na vysoké profesionální úrovni. A věděla jsem, že chci spolupracovat, s dalšími. A taky, že nechci jen klasicky „zaměstnávat“ anebo být „zaměstnaná“. A taky, že chci dělat velké a dobré projekty. Dává toto vůbec nějaký smysl? Může něco takového existovat?
SEN SE PLNÍ?
Trust the process.
Po krátkém období osobně prožitého triumfu (dokázala jsem to, dávám sbohem svému pohodlnému životu, jdu vstříc lepší budoucnosti), tedy koza vyrazila za svým snem o tanci na ledě. Po chvilkové euforii a odpočinku, mě však překvapili vlastní pochyby, strachy, nedostatky, pocity selhání, nedůvěra v sebe sama, chyběli mi lidé kolem sebe. A tak, jak koza vyrazila s nadšením na led, tak vykročila, na kopýtkách uklouzla a zůstala ležet rozplácnutá, bylo jí zima a potřebovala pomoc, podporu, spolu-práci. K tomu se však ještě dostaneme.
Trpělivost má, pokud se jedná o naše sny svůj dost zvláštní, a řekněme až odpudivý, obsah – trpělivost od slova trpět, jinak to fakt nevidím. Trpělivost (kterou nemám) tedy nutně musela vystřídat vůle, slavná to bojovnice proti utrpení (ergo i netrpělivosti). Nic jiného mi totiž nezbylo. Vůle mne učí se ohlížet, vnímat, jít do detailu, analyzovat, vracet se zpět, čekat. Jednoduše „Trust the process“.
Vůle je velká tvůrkyně. A tak se nám podařilo vytvořit Compliance Digest – takový „training camp“ zaměřený ne na vzdělávání, ale skutečné zažívání. Je to prostor, kde si v klidu můžete vyzkoušet to, co se děje v realitě a je to bezpečné, protože i když nepřijdete na řešení, vůbec nic se nestane, jste v simulovaném prostředí. Jsem na tento program dost hrdá, je jiný, je inovativní, je smysluplný a mění Vás i prostředí, ve kterém se pohybujete. Přesně takto jsem si to představovala. Přesně takto jsem chtěla pracovat.
A teda? V plné rychlosti odhodlání, v okouzlení z vytvořeného, v dokonalosti dotvořeného, okamžitá stopka.
Pandemie, hysterie, lock-down, zákaz setkávání, atd., však to znáte. Trust the process nepomáhal, srdce plakalo, rozum bojoval, vůle sice nevzdávala, ale rozhodně nehrála prim. Bylo to náročné. Měli jsme připravený program, těsně před spuštěním, připravený marketing, dokonce jsme o tom již veřejně hovořili. Bylo to náročné. Bylo to zdrcující. Marnost nad marnost. Prostě koza se rozplácla jak dlouhá, tak široká a bezmocně koukala kolem, co bude následovat.
Otevřeli jsme brány do nového století.
Když máte kolem sebe lidi, kteří sdílí podobné, věří ve společné, a navíc jsou to lidé, kteří jsou sakra dobří v tom, v čem jsou dobří, tato síla je jednoduše nezdolná a pocit „vzdát se“ prostě nemá žádnou šanci.
A tak jsme se vrátili k plánu, který byl úplně první, ještě před Compliance Digest. Tento plán jsme tehdy odložili, protože na Slovensku měl šanci nejdříve tak za 5, možná 10, let. Pandemie nám tak otevřela vrata. Né bránu, rovnou vrata!
A tak jsme zacouvali, ohlédli se zpět v čase, odložili pro změnu připravený Compliance Digest a pustili se do toho, co nás lákalo úplně nejvíc a nejdřív. A stalo se. I když to vypadalo jako ta největší volovina, kterou jste kdy udělali. Neměli jsme co ztratit.
Vytvořili jsme vizi platformy, která představuje budoucnost, ve které chci žít. Platforma pro experty. Experty, kteří jsou víc, než jen dobří a svoboda v práci je pro ně víc než jistoty. Platformu pro klienty, kteří chtějí kvalitu, ale nechtějí hledat jehlu v kupce sena.
Tam se chceme vídat, tam se chceme navzájem podporovat, tam chceme vytvořit digitální agilní team přinášející skutečnou přidanou hodnotu lidem, kteří věří, že práce se dá dělat jinak, lépe, expertně a s daleko větším pocitem svobody a odpovědnosti, než jakou jsme dosud znali.
SPOLU-PRÁCE - nová forma spolupráce
Kam nás to zavane? Netuším. Kam se dostaneme? Nevím. Vypadá to na dobré cestě, ale jako správný advokát musím myslet i na rizika a „lakmusové papírky“. Co však určitě vím, že už teď se setkávám s lidmi, se kterými bych se neměla příležitost setkat anebo aspoň ne tak často a můžete i Vy.
A už teď vím, že to, co jsme tady dali dohromady je velká změna paradigmy a můžete být její součástí. Už teď vím, že celá ta práce ukazuje nové směry, nové pohledy, mě samé, ale i trhu a je to připravené i pro Vás. Kdybychom to nezkusili, selhali bychom víc, než kdyby to nevyšlo. Já však věřím.
Věřím, že je venku mnoho lidí podobných pocitů a mnoho klientů, kteří vidí přínos a využijí a zkusí v této nové postcovidové době to, co je dle mého názoru budoucností spolu-práce.
A co s tou kozou?
„Kým se obklopuješ, tím jsi“. Ne, z kozy se nestane krasobruslařka. Koza však najde kolem sebe všechny, které led lákal stejně jako ji. A někteří na tom ledě fungují déle než ona, a vědí, kde jsou výmoly a kde je třeba brzdit. A to smysl má!
Komunita „like minded“ inspiruje, radí, ukazuje, jak to může být, kam to může jít. Nejlehčeji totiž zpochybňujeme sami sebe, bojíme se vykračovat z našich komfortních zón, opouštět jistoty. Jenže „like-minded“ Vás podrží, oni si tím už prošli. „Like minded“ inspirují – vidíte co lze dokázat a co lze ztratit.
„Like minded“ jsou nastaveni na stejnou vlnovou délku a nebojí se jít svou kůží na trh. A tuto komunitu jdeme vytvářet. To je budoucnost, ve které chci žít.
Comments